Nejen politické prostředí České republiky lze označit za rozkolísané, za což může především problematika islamizace Evropy, na kterou zastává jiný názor obyvatelstvo a někteří političtí představitelé včele s premiérem Bohuslavem Sobotkou, kterému navíc chybí rozhodnost a vlastní názor. Politické prostředí se tedy potýká s nedostatkem kompetentních osob, které nejsou schopny vidět věci takové, jaké jsou. Místo toho dávají přednost politické korektnosti a zavírání očí před skutečností. V tomto směru nám prostě stále chybí osobnost s vlastním názorem.
To se také odráží na „ovzduší“ České republiky, která se potýká s nejistotou ohledně budoucnosti, což se promítá i do podnikatelského prostředí, kdy klesá zájem mladých lidí o podnikatelskou činnost – podle serveru Novinky.cz v průběhu posledních 5 let klesl počet registrovaných mladých podnikatelů o 1/3, tj. o 23 000 osob. S tím ostatně souhlasí Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, podle které legislativní a společenské klima vede k investičně nestabilnímu podnikatelskému prostředí, kdy se podnikání stává složitější, v důsledku čehož mladí lidé dávají přednost pohodlnému zaměstnaneckému prostředí.
Že zde není snadné podnikat, dokazuje také ukončení SVČ 6 000 podnikateli, a to za pouhé I. čtvrtletí tohoto roku, stejně jako hromadné propouštění 8 velkých firem, v rámci něhož přijde o práci 229 lidí. Hlavním důvodem jsou organizační změny ve firmě, pokles objemu zakázek či ukončení podnikatelské činnosti, a to i přes rostoucí ekonomiku ČR. Můžeme říci, že se jedná o nekonkurenceschopné podniky, čímž se trh pročistí, na druhou stranu se podnikání stává bojem, který ne každý je ochoten neustále svádět bez jakékoliv podpory.
Administrativní zatěžování firem celou situaci rovněž nijak nezjednodušuje. S kontrolním hlášením přichází na řadu elektronická evidence tržeb, která bude opět vyžadovat další investici do účetního systému, vzdělání zaměstnanců, kteří již nyní mnohdy zastávají dvě pozice najednou, a další šikanu ze strany státu. To vše bez jeho schopnosti zajistit kvalitní podmínky nejen pro podnikání, ale i pro život obyvatel.
Jako by toho nebylo málo, jsou podnikatelé označováni za parazity a nevzdělanými lidmi v komentářích různých článků za zloděje. Nikdo z nich však nevidí dřinu, 7 denní pracovní dobu na plný úvazek bez ohledu na svátky a vynaložené nemalé částky na propagaci. Oproti zaměstnancům jdou podnikatelé také „na trh“ se svou kůží, jelikož je jejich podnikatelská činnost (zejména malé a střední podniky) spojována s jejich jménem, což se promítá i do jejich osobního života, který se propojuje s tím podnikatelským.
