V posledních měsících se na finančním trhu diskutuje o regulaci provizí pojišťovacím zprostředkovatelům, které získávají za každou nově uzavřenou smlouvu. Že se jedná o nemalé částky, víme jistě všichni, byť nikde není uvedena výše, která jim za uzavřenou smlouvu náleží. Nicméně jejich majetky mluví za vše. Co mě však na celé věci zaráží je skutečnost, že by měl stát či jiná instituce (ČNB) zasahovat do odměňování zaměstnanců soukromých subjektů. Domnívám se totiž, že je věcí zaměstnavatele, jakým způsobem nastaví výpočet odměn a jejich vyplácení. Rovněž je zcela scestné, aby se pojišťovny cítily ukřivděny tím, že je vyplácení vysokých provizí finančně zatěžuje nebo v případě přepojišťování (neustálé rušení smluv a uzavírání nových) v očích klientů poškozuje. Pokud je vše v souladu se zákoníkem práce a doprovodnými předpisy, neměl by stát dle mého názoru do těchto věcí zasahovat.
Na druhou stranu je k zamyšlení, zda provize ve výši až 200 % ročního pojistného není nemorální stejně jako její navrhované zastřešení na 150 %. 30 % bych ještě brala, ale vše nad touto sazbou již zavání lichvou. Důvodem je skutečnost, že jsou tyto provize placeny z pojistného hrazeného klientem, přičemž lze na ně nahlížet jako na poplatek za zprostředkování. A tak se ptám, zda by byla stejná výše akceptována finančním trhem, respektive jeho kontrolorem (ČNB), pokud by se jednalo o zprostředkování úvěru či leasingu? Řekla bych, že ne. A návrh samotné České národní banky rozložit vyplácení provizí externím pojišťovacím zprostředkovatelům na 5 let na celé věci nic nemění.
Také je docela smutné, že se pojišťovny nestydí veřejně říci, že první dva roky trvání pojistné smlouvy jde pojistné na odměnu pojišťovacího zprostředkovatele a na úhradu vstupních nákladů, ačkoliv ho klient hradí za účelem ochrany své osoby či blízkých, případně majetku. Stejně tak je zarážející, že se zcela veřejně hovoří o tom, že navrhované opatření poškodí finanční zprostředkovatele, potažmo pojišťovací zprostředkovatele (u pojistných smluv je největší provize, zejména co se týče investičního životního pojištění), kteří pracují na principu pyramidy neboli multi-level-marketingu (MLM), který je založen na principu, kdy „nižší pozice“ (samotný zprostředkovatel smlouvy) vydělává na pozice nad sebou, což je v podstatě systém, na kterém fungují všichni finanční zprostředkovatele (OVB, Partners, ZFP, Fincentrum atd.). A není pyramida u nás zakázaná?
Z mého pohledu se jedná o vykořisťování zaměstnanců na nižších pozicích těmi, co jsou nad nimi, kteří v podstatě profitují jenom z toho, že do firmy přivedli dalšího člověka, který za ně vydělává. Pokud budu hodně hnusná, dá se tento vztah přirovnat k pasákovi a lehké dívčině, která všechno odře, ale nejvíce peněz připadne právě kumšaftovi. Jejich klient navíc za své peníze dostane plnohodnotné plnění, aniž by platil nějaké provize či vstupní poplatky.
Á propós. Proč je MLM povolený jako forma pracovní činnosti, když jeden zaměstnanec vydělává na ty, co jsou nad ním, a švarcsystém povolený není? Přitom si v případě švarcsystému zaměstnanec vydělává na sebe a samozřejmě na zaměstnavatele. …. Evidentně je v našem ekonomickém systému něco špatně.
